Potřebné množství vody na závlahu
Založení a údržba kvalitního trávníku nejsou nijak snadnou záležitostí. Kvalitu trávníku ovlivňuje nejen dobře propustná půda bohatá na živiny, vhodná směs travních odrůd, teplota nebo dostatek světla, ale velkou roli hraje také způsob a frekvence sekání trávníku a dále pak činnosti, při nichž se provádí vertikální prořezávání kořenového systému a likvidace travního odpadu (travní plsti), provzdušňování a zlepšování propustností půdy. Důležitou roli hraje samozřejmě také dostatečné množství zálivky a její frekvence.
Kolik vody pro závlahu?
V klimatických podmínkách České republiky pokrývá roční úhrn srážek přibližně 1/3 až 1/2 potřebného množství vláhy pro optimální růst kvalitního trávníku. Většina trávníků potřebuje během vegetačního období od jara do podzimu 600 – 800 mm vody / m2. Tomuto požadavku odpovídá týdenní závlahová dávka 25 – 40 litrů na 1 metr čtvereční (25 – 40 l/m2/týden). Některé druhy trávníků založené na propustném podloží (například jamkoviště na golfovém hřišti) potřebují vody ještě více (35 – 50 mm/m2/týden).
Co se týče množství vody potřebné pro závlahu výsadeb rostlin, keřů či stromů na Vašem pozemku, tak tam je nutné se řídit dle individuálních potřeb konkrétních rostlin.
Pro trávník však není důležité jen celkové množství vody, ale především rovnoměrnost a pravidelnost zálivky. U přirozených srážek nelze s rovnoměrností a pravidelností příliš počítat, neboť deštivé dny jsou často koncentrovány do několika na srážky bohatších období. Dešťové vody je v těchto dnech nadbytek, není plně využita a z části odtéká. Po většinu roku zase naopak potřebné srážky chybí. V tomto období se tak ke slovu dostává doplňková závlaha, zajišťovaná automatickým závlahovým systémem.
Jak často a kdy zavlažovat?
Doporučená frekvence zavlažování trávníků se bude měnit spolu s jejich stářím.
U nově zakládaných trávníků je důležité v prvních několika týdnech po výsevu volit relativně časté zavlažování malou dávkou vody, třeba i několikrát denně v intervalech 4 – 6 hodin. Důvodem je fakt, že nově založený trávník nemá ještě dostatečně vyvinutý kořenový systém a není tedy schopen zadržovat příliš velké množství vody. V případě jednorázové závlahy velkým množstvím vody může dojít až k vyplavování travních semen, živin a zeminy. V prvních týdnech tedy stačí udržovat vlhkost jen v několika centimetrech zeminy pod povrchem. Pravidlo méně intenzivní, ale časté závlahy tedy platí u krátce založených trávníků, ale i u svažitých pozemků.
Jiná je ovšem situace po několika týdnech od výsevu. Pokud je již po první seči a kořenový systém trávníku již zesílil (nejdříve po 5 ti týdnech), je vhodné snížit frekvenci závlahy nejprve na jeden cyklus denně a později (po 2 – 3 měsících) již bude postačovat závlaha jen 2x – 3x týdně. Vydatnost zavlažování má být u déle založeného trávníku taková, aby půda pod trávníkem byla dostatečně vlhká alespoň do hloubky 8 -12 cm, tedy až do míst kam zasahují kořeny trav.
Pokud tedy doporučenou týdenní závlahovou dávku 25 – 40 l/m2 rozdělímedo 2 – 3 cyklů/týden (např. pondělí / středa / pátek), měli bychom jednorázově dodat vždy kolem 10 – 15 l/m2. Ne méně, ne více.
Z hlediska účinnosti závlahy (omezení neproduktivního výparu) je vhodné provádět závlahu v časných ranních hodinách. V této době je také nejnižší rozdíl mezi teplotou závlahové vody a rostlinami – nehrozí teplotní šok. Při vysoké teplotě a intenzitě slunečního záření může být množství odpařené vody až na úrovni 50% závlahové dávky. Pokud to není nezbytné, nezavlažujte tedy během dne.
Potřeba vody a interval závlahy dle denní teploty pro vzrostlý trávník
Při častém dávkování velmi malého množství vody by se kořenový systém trávníku vyvíjel především v mělké hloubce těsně pod povrchem. To by mělo negativní vliv na jeho růst, kořeny by byly příliš mělko a trávník by se stal náchylným na vysychání. Také by se v něm více dařilo různým plevelům, jejich semena by lépe vzcházela a časem by se v trávníku více rozšiřovaly některé druhy mělce kořenících trav. Bylo by zde i větší riziko napadení plísněmi, houbami a mechem. U ploch s mimořádným nárokem na kvalitu trávníku (například jamkoviště golfových hřišť) je frekvence zálivky závislá na typu travního semene, poměru písku a substrátu a také na drenážním systému pod jamkovištěm. Potřeba vody je zde ve většině případů vyšší než u ostatních trávníků – viz výše.
